Kronika RakTaarbami
Posted: Wed 27. Jan 2010 12:27:56
OSADA NA VRCHOLU HOR
Mlha se tady v horách snáší lehce. A stejně jak objevuje se, tak i mizí, ovšem v jejích spárech neviděl bys ni kroku svého. A když se trochu rozestoupí, pohled na opuštěné vesnice naskytne se nám. A uprostřed toho všeho osada, osada Taarbami. Kdybychom tam vešli v jiný čas, ruch by kolem nás byl, všude hojnost, boje, vrčení a smích, tlukot desítky kladiv, co utvářely zbraně na kovářských kovadlinách. Ale nastal právě onen čas, období, kdy mlha padá rychle a střídá se s prudkým ledovým větrem, jenž do morku kosti vpije se a usedne jakémukoliv tvoru. Mrtvolné ticho, napjaté a zoufalé ruší kladiva jen pár kovářů. Jeden z nich se vysíleně usadí na kámen a pustí své kladivo na zem. Zoufale zavrčí a jakoby ho popadla na chvilku zuřivost, zacuká sebou. Nemá však dostatek síly na něco více. I ostatní se posadí, by zahnali únavu a vyčerpání, co právě z hladovění čiší.
Uprostřed polomrtvé osady ční se skalka malá s totemem, obětinami a pohasínajícím ohniště. Před ní stojí dushataar s migataar v osobě jedné. Její tělo prohýbá se a trhá sebou jako by ji někdo za končetiny držel. Náčelníkova dushataar, Farmak. Okolo ní nádobky, kde pálí své bylinky a co rozpoznat řeč, náznaky a vnuknutí Frumi jí pomáhají. Nakonec lehne vyčerpána před skalkou a její tělo ještě chvíli chvěje se. Pak byliny do ohniště vysype a nechá je dále svému osudu. Pomalu prochází osadou. Rudé oči nepřítomné, skoro jako by jinou cestou šla a jinde byla a občas jako by promluvila ve svém nářečí a ruce natáhla k božstvům. Nikdo si nedovolí oslovit ji. Pak její tělo zmizí v hliněném náčelníkově obydlí. Ten tam sedí a jeho oči skoro zvědavě hledí na dushataar. Jsou tam i jiní skřeti. Hlavně Ashen, druhý nejsilnější muž v celé osadě.
Farmak se obtočí kolem náčelníka, jako ještěrka a pak odleze a posadí se za něj, aby ji slyšel on ale i ostatní. Byliny stále působí, přesto je její tvář neměnná. A pak promluví ve své řeči rodné: "Frumi pukhlaatuz, ulu naarthraakatuz paak. Ulu zosh thraangshum agh ulu baagatuz staazgza. Guri zaaugub gimbaat staazgoror guri-ur. Dhurz guri laazorratus zaaghiza. Taa kul naarash tul. Laat daargub baaiark. Ulu zaaugatub staazgoror Taarbami-ur. Atiig slaaium , tul maatum."
"Frumi promluvili, dali obraz. Mají veliký vztek a prokleli toto místo. Musíme pro nás najít lepší místo. Protože jsme vyplenili tyto hory. Nic tu není. Pošli skupinu. Najdou lepší místo pro Taarbami. Tam život, tady smrt,"pronese její učedník, jako by byl ozvěnou v místnosti. Farmak přitiskne svou hruď na náčelníkova záda a přivře oči, aby si dopřála trochu odpočinku. Po obrovském energickém vypětí přichází chvíle útlumu jako ticho po kruté vichřici. Obejme svýma stále třesoucíma se rukama jeho hruď a tiše šeptá zaříkávadla, co jsou sotva slyšet i pro samotného náčelníka. Z jejích rukou proudí malá, příjemná energie, co mu dodává síly. Pak se pousměje. Skoro by se řeklo, že nad tím, jak cítí Ashenův závistivý a žárlivý pohled, jeho zášť a bažení po moci.
Náčelník prudce vstane a tím Farmak od sebe odstrčí. Nakáže Ashenovi, by našel správné muže, kteří se vydají na výpravu. Ashen odejde spolu s ostatními. Tu se Farmak k náčelníkovi přitulí jako krotké, poddajné zvířátko.
"Ashen,"promluví náhle, "vládne větší silou, než-li vy." Náčelník zpozorní. Vztek projede jeho tělem.
"Frumi mi ukázali v mojí vizi, jak Ashen skolil desítky mužů, skřetů zuřivějších než on sám. Mé oči samy viděly, jak zabil rozzuřeného a šíleného vrrka bránící své teritorium," Jako klín kdyby byl náhle vražen náčelníkovi do mysli. Prudce vstane a zuřivě od sebe Farmak odhodí. Rozlícený vyletí ven, ale dushataar ho zastaví. Sdělí mu, že pokud je Ashen opravdu silnější, jak jí Frumi ukázali, neměl by se pokoušet ho přeprat. Ať ho pošle na tu výpravu za lepší zemí a tím se ho na dlouho zbaví. Náčelník chytí Farmak pod krkem a donutí ji pokleknout před jeho postavou. Očima se tato dushataar rozhlédne po osadě, když zahlédne Ashena. Kdo ví, co tenkrát honilo jí se hlavou, snad zdála se příliš ponížena, snad selhala její oddanost a poslušnost k jedinému skřetu. Jako by ji Ashen nabádal, aby šla s ním, jako by si nedokázala uvědomit, koho poslouchat. Náčelníka nebo muže silnějšího než-li on. Kdo ví, na co přesně myslela a proč vlastně zalhala, takto, poprvé a naposledy, když se z jejích rtů dostalo: "Frumi chtějí, abych šla s nimi též."
A tak se stalo, že hned k ránu nastoupeno bylo několik skřetů a Farmak, dushataar a migataar. Ashen, schopný vojevůdce, si vybral své nejvěrnější a nejsilnější muže: Punkensteina, dobrého zbrojíře; Sardara, kováře; Bobra, skvělého válečníka. Ti čtyři bojechtiví a bojeznalí. I vydali se spolu s jinými ushataari z Osady na sestup z hor do úrodnějších nížin.
(pokračování příště)
Mlha se tady v horách snáší lehce. A stejně jak objevuje se, tak i mizí, ovšem v jejích spárech neviděl bys ni kroku svého. A když se trochu rozestoupí, pohled na opuštěné vesnice naskytne se nám. A uprostřed toho všeho osada, osada Taarbami. Kdybychom tam vešli v jiný čas, ruch by kolem nás byl, všude hojnost, boje, vrčení a smích, tlukot desítky kladiv, co utvářely zbraně na kovářských kovadlinách. Ale nastal právě onen čas, období, kdy mlha padá rychle a střídá se s prudkým ledovým větrem, jenž do morku kosti vpije se a usedne jakémukoliv tvoru. Mrtvolné ticho, napjaté a zoufalé ruší kladiva jen pár kovářů. Jeden z nich se vysíleně usadí na kámen a pustí své kladivo na zem. Zoufale zavrčí a jakoby ho popadla na chvilku zuřivost, zacuká sebou. Nemá však dostatek síly na něco více. I ostatní se posadí, by zahnali únavu a vyčerpání, co právě z hladovění čiší.
Uprostřed polomrtvé osady ční se skalka malá s totemem, obětinami a pohasínajícím ohniště. Před ní stojí dushataar s migataar v osobě jedné. Její tělo prohýbá se a trhá sebou jako by ji někdo za končetiny držel. Náčelníkova dushataar, Farmak. Okolo ní nádobky, kde pálí své bylinky a co rozpoznat řeč, náznaky a vnuknutí Frumi jí pomáhají. Nakonec lehne vyčerpána před skalkou a její tělo ještě chvíli chvěje se. Pak byliny do ohniště vysype a nechá je dále svému osudu. Pomalu prochází osadou. Rudé oči nepřítomné, skoro jako by jinou cestou šla a jinde byla a občas jako by promluvila ve svém nářečí a ruce natáhla k božstvům. Nikdo si nedovolí oslovit ji. Pak její tělo zmizí v hliněném náčelníkově obydlí. Ten tam sedí a jeho oči skoro zvědavě hledí na dushataar. Jsou tam i jiní skřeti. Hlavně Ashen, druhý nejsilnější muž v celé osadě.
Farmak se obtočí kolem náčelníka, jako ještěrka a pak odleze a posadí se za něj, aby ji slyšel on ale i ostatní. Byliny stále působí, přesto je její tvář neměnná. A pak promluví ve své řeči rodné: "Frumi pukhlaatuz, ulu naarthraakatuz paak. Ulu zosh thraangshum agh ulu baagatuz staazgza. Guri zaaugub gimbaat staazgoror guri-ur. Dhurz guri laazorratus zaaghiza. Taa kul naarash tul. Laat daargub baaiark. Ulu zaaugatub staazgoror Taarbami-ur. Atiig slaaium , tul maatum."
"Frumi promluvili, dali obraz. Mají veliký vztek a prokleli toto místo. Musíme pro nás najít lepší místo. Protože jsme vyplenili tyto hory. Nic tu není. Pošli skupinu. Najdou lepší místo pro Taarbami. Tam život, tady smrt,"pronese její učedník, jako by byl ozvěnou v místnosti. Farmak přitiskne svou hruď na náčelníkova záda a přivře oči, aby si dopřála trochu odpočinku. Po obrovském energickém vypětí přichází chvíle útlumu jako ticho po kruté vichřici. Obejme svýma stále třesoucíma se rukama jeho hruď a tiše šeptá zaříkávadla, co jsou sotva slyšet i pro samotného náčelníka. Z jejích rukou proudí malá, příjemná energie, co mu dodává síly. Pak se pousměje. Skoro by se řeklo, že nad tím, jak cítí Ashenův závistivý a žárlivý pohled, jeho zášť a bažení po moci.
Náčelník prudce vstane a tím Farmak od sebe odstrčí. Nakáže Ashenovi, by našel správné muže, kteří se vydají na výpravu. Ashen odejde spolu s ostatními. Tu se Farmak k náčelníkovi přitulí jako krotké, poddajné zvířátko.
"Ashen,"promluví náhle, "vládne větší silou, než-li vy." Náčelník zpozorní. Vztek projede jeho tělem.
"Frumi mi ukázali v mojí vizi, jak Ashen skolil desítky mužů, skřetů zuřivějších než on sám. Mé oči samy viděly, jak zabil rozzuřeného a šíleného vrrka bránící své teritorium," Jako klín kdyby byl náhle vražen náčelníkovi do mysli. Prudce vstane a zuřivě od sebe Farmak odhodí. Rozlícený vyletí ven, ale dushataar ho zastaví. Sdělí mu, že pokud je Ashen opravdu silnější, jak jí Frumi ukázali, neměl by se pokoušet ho přeprat. Ať ho pošle na tu výpravu za lepší zemí a tím se ho na dlouho zbaví. Náčelník chytí Farmak pod krkem a donutí ji pokleknout před jeho postavou. Očima se tato dushataar rozhlédne po osadě, když zahlédne Ashena. Kdo ví, co tenkrát honilo jí se hlavou, snad zdála se příliš ponížena, snad selhala její oddanost a poslušnost k jedinému skřetu. Jako by ji Ashen nabádal, aby šla s ním, jako by si nedokázala uvědomit, koho poslouchat. Náčelníka nebo muže silnějšího než-li on. Kdo ví, na co přesně myslela a proč vlastně zalhala, takto, poprvé a naposledy, když se z jejích rtů dostalo: "Frumi chtějí, abych šla s nimi též."
A tak se stalo, že hned k ránu nastoupeno bylo několik skřetů a Farmak, dushataar a migataar. Ashen, schopný vojevůdce, si vybral své nejvěrnější a nejsilnější muže: Punkensteina, dobrého zbrojíře; Sardara, kováře; Bobra, skvělého válečníka. Ti čtyři bojechtiví a bojeznalí. I vydali se spolu s jinými ushataari z Osady na sestup z hor do úrodnějších nížin.
(pokračování příště)